Domů » REPORTY » 12. – 16. 9. 2018, Járovy běhy

12. – 16. 9. 2018, Járovy běhy

Říj 4, 2018
Publikoval:
193 přečtení

Sedmatřicátý týden letošního roku věnoval Jára Zelenka běhu…

Nejprve 12. 9. běžel Běh Anny-Marie, kde obsadil podium. Zisk bronzové medaile ale nebyl primárním cílem, šlo o to dostat se do závodního tempa před nedělním vyvrcholením závodního týdne, jak Jára sám říká: „Rozumně, jako příprava na nedělní půlmaraton.  První půlka celkem solidní, pak jsem se celkem trápil, takové příjemné zakončení dne.“ Celkově tedy dokončil na 6. místě ze 60 účastníků a v kategorii obsadil 3. místo ze 7.

Hned následující den, 13. 9. doběhl na 10. místě v kategorii mužů do 39 let v závodě Hvězdná desítka. Tuto kategorii dokončilo celkem 27 borců. V celkovém pořadí závodu doběhl Jára na 16. místě ze 116 účastníků. My si můžeme myslet, co chceme, ale Jára s výsledkem spokojen nebyl: „Tradiční desítka v oboře Hvězda. Do závodu jsem s jediným cílem zaběhnout 10 km pod 40 minut, na cca 3 kilometru se ukázalo, že je to blbost. Kromě tradičně slabé výkonosti, byl příčinou tradičně nesmyslně přepálený první kilometr, ze kterého jsem se dalších pět vzpamatovával. Jistý nepříznivý faktor představovalo rovněž koleno, které jsem si rozstřelil během čtvrtečního cyklovýletu. Výsledný čas 40:54 je téměř minutu za mým osobním rekordem na této trati a nejhorší ze všech pěti účastí, takže palec dolů. Výsledný dojem ovšem napravilo následné soaré s přáteli v nedaleké restauraci U Holečků.“ 😉

Vrcholem týdne byl pro Járu Eleven Půlmaraton Český Ráj, který se konal 16. 9. na Branžeži a ve kterém obsadil 16. místo z 97 v kategorii M30+. Celkově doběhl na výborném 49. místě ze 411 účastníků. Jára tradičně nebyl s výkonem spokojen, ale na to už jsme si u něj zvykli: „První půlmaraton v mém bídném životě. Nutno dodat, že můj výkon byl bídnější než můj život. Od začátku se mi běželo mizerně, píchalo mě ne v jednom, ale v obou bocích, nemohl jsem chytit nějaký rozumný rytmus. Každopádně na 13 km jsem dorazil na cca 20 pozici, pak ovšem přišel 200 metrů dlouhý a relativně prudký výběh, který mě totálně popravil, stala se ze mě kulhavá mrcina a zbytek závodu jsem absolvoval nedůstojným tempem. Valily se přeze mě davy. Do cíle jsem dorazil v totální agonii. V autobuse do Prahy jsem zcepeněl, nevšinul jsem si, že jsme přijeli na Černý Most. Půl hodiny poté, co jsme dorazili do Prahy, mě vzbudil řidič na odstavném parkovišti, když uklízel autobus. Takže velká paráda. Jinak trasa závodu byla super, 80% v terénu, na trati několik kopců, které se obzvlášť ke konci velmi zajídají. Masovka ale příjemná.“

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *