Domů » REPORTY » EXTRÉM BIKE MOST

EXTRÉM BIKE MOST

Čvc 3, 2020
Publikoval:
358 přečtení

První závod Českého poháru v maratonu se rozhodl absolvovat Radek Kučera. 20. června se proto vydal do Mostu, kde objel dlouhou trať náročného maratonu Extrém Bike. I přes problémy na trati, které nám popsal níže, se umístil na výborném čtvrtém místě v kategorii 45-54 let. Gratulujeme k vynikajícímu výsledku a věříme, že příště místo brambory doveze domů nějakou pěknou medaili. Tady jsou Radkovy pocity…

„Nemám vyjetou pozici, takže stojím s číslem 282 ve třetí vlně. Plán je jasný, hned za to vzít a dojet co nejvíce dopředu, kde mám být, i když neznám trať. Start! Na Hipodromu se moc předjíždět nedá, ale jsem v klidu, času bude dost. Vyjíždíme na promáčené louky, tak za to beru, dělá se skupina lidí, co se snaží dostat dopředu a jedou se bomby, nic není vidět, voda, bláto, chaos… Asi na 4. kilometru v docela velké rychlosti mi na blátíčku mizí přední kolo a jdu tvrdě k zemi, pomlácenej, otočený kotník, chvíli sedím, točí se mi palice, ale přece nevzdám. Zvedám se a beru za to, co se dá, je to jak na ledě, blbě to řadí, ale vypadá to, že žádné velké škody nemám. Adrenalin upozadil moje bolístky. Dojíždím kluky, se kterými jsem byl, než sem lehnul. V první stojce jde řetěz do drátů, stavím a snažím se to nějak naohýbat a vytáhout řetěz… Naskočit už nemá cenu, rychlejší je běžet… Nerad běhám bez kola, natož s kolem. Tohle pokračuje ještě asi 2x, než přehazovačku ohnu tak, aby řetěz alespoň nepadal do drátů, kašpárek je na této trati v permanenci. Potom už jedu co to dá a snažím si držet bdělost v technice. Jak polevím v koncentraci, už se válím, nic hrozného, ale bere to psychické i fyzické síly. Na dělení, kde je možnost jet trať 56 km, už toho mám plný brejle! A né jenom bláta, ale přijel jsem odjet závod Českého poháru, tak pokračuji na dlouhou. To jsem ještě nevěděl, že kdybych odbočil, byl bych nejhůře druhý v kategorii. Borce, co byl třetí, jsem předjel tak na 30. kilometru. Další komplikace bylo občerstvení, marně jsem doufal, že dostanu na občerstvovačce bidon. Vezl jsem jen malej a dvakrát jsem minul občerstvovačku bez povšimnutí, ale bylo mi jasný, že takhle to neobjedu, tak na další stavím a nechám doplnit, i přesto, že to znamenalo ztrátu. Už jsem ale chcípal. Na poslední občerstvovačce jsem bidon dostal, to mi přišlo jako zázrak.
Most je technicky těžký na suchu, ale za mokra opravdový očistec! Na to, že to byl můj první letošní závod a na biku jsem byl jednou, můžu být rád za to, jak to dopadlo. S výkonem jsem byl spokojen, ale tady je tolik techniky, že to nešlo úplně prodat.“

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *