Domů » FOTOGALERIE » GEMA XC HRÁDEK

GEMA XC HRÁDEK

Čvc 10, 2020
Publikoval:
139 přečtení

V sobotu 4.7.2020 se konečně naplno rozjela mašinerie kultovního seriálu Peklo Severu. Po zrušení květnového závodu v Sebnitz, který měl být otvírákem Pekla, se této role zhostil těžký varnsdorfský závod XC Hrádek. Naši borci se tohoto závodu účastní pravidelně a ani tento ročník nebyl výjimkou. Zastoupení jsme měli nejen v hlavním závodě, ale díky Adamovi Vašíčkovi a Kubovi Manhartovi i v tom dětském. Adam navíc ukořistil bednu a domů si odvezl stříbro, zatímco Kuba dokončil jen těsně čtvrtý a vlastní vinou tak možná přišel o bronz, protože doma zapomněl tretry a musel závod odkroutit v teniskách – i tak se ale nabírají zkušenosti a my věříme, že to do příště vyladí a těšíme se, jak svou formu prodá na dalších závodech.
Mezi dospělými jsme měli hlavní želízko v ohni v podobě Ivo Machka, který bedny na závodech Pekla Severu sbírá celkem pravidelně, hlavně tedy na těch ixcéčkových. Ivo předpoklady potvrdil a v kategorii „rakváčů dva“ (čti Masters II) vybojoval zlato a za sebou nechal silnou konkurenci včetně našeho druhého eliťáka Radka Kučery. Ten dokončil na solidním šestém místě, poté, co se trápil v technice. Ona trať na Hrádku je pro opravdové bikery a je vidět, že i ostříleným borcům dělá problémy. Iva a Radka ještě zezadu jistil ve stejné kategorii Jára Zelenka (12./20) a v elitní kategorii mužů Kryštof Prchlík (7./9) a Pepa Joštiak (9./9). I oni bojovali s technickými úseky trati, ale dobojovali a to je hlavní. V této kategorii totiž nejvíce závodníků nedokončilo. Všem našim borcům gratulujeme k výkonům a přikládáme ještě zážitky Radka a Iva…

Radek Kučera:
„Výsledek koresponduje s neznalostí trati a momentální formou, to jsem chtěl dohnat před závodem, ale valný efekt to nemělo. V technice jsem ztrácel a chyboval, snažil jsem se to sjet v nejtěžším výjezdu a to se docela dařilo, ale nakonec jsem sám sebe popravil… V posledním kole už jsem se zlomil a nějak to dopachtil. Krásná trať, ale na víc jsem neměl.“

Ivo Machek:
„V týdnu před závodem jsem se hezky projel v Lužičkách, v úterý se synkem ve vozíku za kolem mimo jiné z Dolní Světlé na Myslivny (řekněme ladění formy vrchařské), ve středu ukázat krásy Oybiner Gebirge kolegovi (řekněme ladění techniky jízdy). Pak jsem odpočíval, a to je v mém věku nejdůležitější. K závodu – možná to bude znít neskromně, ale přes vcelku silnou konkurenci to bylo až překvapivě snadné vítězství. Samozřejmě k tomu přispěly problémy s padajícím řetězem ultramaratonce Dana Polmana, který už před závodem avizoval chybějící vodítko. Za přímý souboj na trati bych byl popravdě radši. Start je na Hrádku do zhruba minutového kopce, do terénu jsem najížděl na třetím fleku, přede mnou Dan a Silvio Hauschild –  to bylo naposled kdy jsem se mačkal do bolesti. Pak jsem první okruh absolvoval za Silviem, chtěl jsem se zklidnit, nepřepálit tempo. Pod Tyranem jsme minuli opravujícího Dana. V asfaltovém stoupání na konci prvního kola jsem roztočil nohy, předjel Silvia a v Matesaně jsem si už jen hrál s kolem jako vedoucí jezdec. Ve zbytku závodu jsem se snažil o plynulost jízdy, udržení rychlosti v zatáčkách, ve stoupáních jsem šlapal vysokou frekvenci „aby nebolely nohy“. Diváci hlásili zvyšující se náskok, tak jsem jen dbal na přísun tekutin od Nutri clinic a načasoval konzumaci energetického gelu od Stamimax do třetího okruhu ze čtyř. V posledním kole mi závod okořenila kolize s divačkou, lehký pád, vzájemné omluvy, pár odřenin, natržené kalhoty… Stane se, trochu zazmatkovala, vběhla do trati. Na kole byla jen protočená brzdová páka, ale pro absolvování Břízek a posledního sjezdu to skoro nevadilo. Do cíle pak už byl jen kousek. OK, první bikový závod v sezoně se povedl, třeba forma vydrží. Vrchařské výlety se synkem za zády jsou asi dobrý trénink, když to tak lítá, tak díky parťáku.“

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *