Domů » REPORTY » BÖLLHOFF – DRHLENY CUP

BÖLLHOFF – DRHLENY CUP

Srp 8, 2020
Publikoval:
366 přečtení

V sobotu 1. srpna se uskutečnil příjemný (dvoj)závod s rodinnou atmosférou Drhleny Cup, v jehož rámci se závodníci mohli utkat jak v dopoledním závodě horských, tak v odpoledním terénním triatlonu. Z našich této možnosti využili dva stateční – Jára Zelenka a Honza Lebduška. Radek Kučera si pak střihnul pouze MTB závod. Celkově vzato jsme dopadli velmi dobře, Radek v MTB závodě vyhrál kategorii čtyřicátníků, Jára byl čtvrtý a Honza pátý. V odpoledním triatlonu zopakoval Jára čtvrtou pozici a Honza doběhl jako třináctý. Všem třem borcům gratulujeme a smekáme i před odolností těch, kteří absolvovali závody oba!

Více informací nám reportoval Jára, tak si jeho verzi přečtěte, stojí za to:

„V sobotu 1. 8. se v Českém Ráji v obci s nekompromisním názvem Drhleny konaly ne jedny, nýbrž dvoje závody – od 10:00 XCM a následně od 13:00 terénní triatlon. Dlouho jsem planě špekuloval, který z nich si vyberu. Mé dilema razantně vyřešil Honza Lebduška, který mi dovolil jet v jeho autě pouze za podmínky, že se zúčastním obou závodů, stejně jako on. Naše rozhodnutí přinutilo pořadatele vyhlásit soutěž o titul drhlenského tvrďáka, závodníka, jenž se bude pyšnit nejnižším součtem časů v obou podnicích. Tato skutečnost nás řádně navnadila. Tak nějak jsme si říkali, že nikdo nebude tak debilní, aby se přihlásil na oba závody, a tudíž je cesta k cennému titulu volná. Jako tolikrát v životě jsem se pro změnu mýlil.
Do Českého Ráje cesta příjemná je, dudlajdá a tak i my jsme pohodlně s dostatečným předstihem doputovali do kempu, kde se celá trachtace konala.
Vyzvedávání čísel a chipů provázel jistý zmatek, který jsme způsobili my, svým odhodláním závodit dvakrát. Vyfasovali jsme čísla na maraton, a stejná čísla nám byla namalována naše mužná lýtka a bicepsy, aby nám bylo záhy řečeno, že na triatlon dostaneme čísla jiná. Číslo 190 neomyvatelně vytetované lihovým fixem na mém těle nemělo tedy ten den jinou funkci, než zvěstovat přihlížejícím výši mého IQ. Taky dobře, alespoň bylo jasno, s kým mají tu čest.
Na startovním roštu se sešla poměrně zajímavá konkurence na čele s naším elitním borcem Radkem Kučerou, jehož vysekaná lýtka, která by mohla sloužit jako učební pomůcka v hodinách anatomie, se mocně blýskala v dopoledním slunci.
Pak se ozval výstřel a jelo se. Lehce nervózní začátek rozsekal peloton na mnoho drobných skupinek. Jen já jsem zůstal sám samotinký, snaha dojet skupinku, která jela cca 100 metrů přede mnou, mě přiměla k slzám a k racionální úvaze počkat na skupinku nebožáků za mnou. V tomto minipelotonu, kterému kraloval náš Honza Lebduška, jsem se záhy zapracoval. Bohužel v našem mikrosvětě nevládnul úplně soulad a skupinu před námi jsme dostihnout nedokázali. Ve špurtu jsme pak s Honzou ukázali naše kvality a soupeře deklasovali, což nám zajistilo 4. respektive 5. místo v kategorii. Naštěstí jsme se nemuseli stresovat, protože jsme měli vepředu Radka, takže nám bylo jasné, že KSM nemůže nezvítězit. Což se potvrdilo.
Po dojezdu jsme začali střelhbitě doplňovat spálenou energii a přévlékat se na poobědovou šichtu. Doba do startu se rozplynula jako pára nad hrncem a my se s bujarým vřískotem vrhli do vlny ledového, drhlenského brčálníku.  Jsme s Janem legendární plavci, takže náš styl prsa, respektive ouško byl odměněn ne zcela lichotivou pozicí po první disciplíně. Kolo bylo peklo, ze kterého si nic nepamatuji. V cíli druhé disciplíny jsem otřel krvavé slzy, obul kecky a obklopen bory jenž šumí po skalinách, se jal plazit do cíle. Zde se ukázala relativita plynutí času v celé své nahotě. To co bylo pro ostatní slabou půlhodinkou, pro mě představovalo několik dekád. Každopádně jsem se cíle dostal, pro změnu na 4. místě v kategorii o něco později se do cíle na 13. pozici dostalo to, co kdysi bylo Honzou Lebduškou. Oba jsme přežili, já jen těsně.
Když jsem přišel k sobě, začal jsem se těšit, jak mi místní krásky usadí na hlavu vavřínový věnec pro drhlenského tvrďáka. Ovšem ne, na mou hlavu se vysypal prach bezvýznamnosti a zapomnění, anžto mě deklasoval nějaký jouda z Hornídolní. Čest jeho výkonu.  

Závody byly super, trať lehká ale pěkná, atmosféra rodinná a příjemná, všem tento závod doporučuji.“

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *