Domů » REPORTY » PRVNÍ ZÁVODY, PRVNÍ BEDNY

PRVNÍ ZÁVODY, PRVNÍ BEDNY

Kvě 8, 2021
Publikoval:
141 přečtení

Zima byla letos dlouhá a konečně nás snad opouští, ač bychom si už dávno měli užívat krásného jarního počasí, zatím tomu tak bylo jenom pár osamnělých dní. Podobná situace se odehrává i na poli závodním, ač bychom již měli být rozzávodění a běžně už bychom za sebou měli pár krásných závodů a hromadu výsledků, není tomu tak, i když se naši borci snaží…

POLEVSKÁ LYŽE byla, i přes letošní velkou sněhovou nadílku, jedním z mála lyžařských závodů. Pořadatelé ji uspořádali virtuálně v druhé polovině ledna a z našich se tam ukázali tři závodníci. Z jednadvaceti hodnocených doběhli Ivo Machek na 19. místě, Petr Strnad na 11. místě a Milan Šrůta na 8. místě…

Po dlouhé, tříměsíční době temna přinesl víkend 17.-18. dubna další závody, tentokráte virtuální terénní běhy. JARNÍ KROS SOSNOVÁ si zaběhl pouze Milan Šrůta a dostal tam na pr… 6. ze 6 není nic moc, zvlášť když vás soupeři nepodpoří a zaběhnou lépe… 🙂 Milan se ale nevzdal a hned druhý den si trochu vylepšil reputaci na BĚHU DO VRCHU JIŘETÍN-JEDLOVÁ, kde obsadil rovněž 6. místo, ale z jednadvaceti. Stejně jako Milan, tedy s nadšením, na Jedlovou vyběhli další tři týmáci, Honza Lebduška na dvacátém místě ve stejné kategorii jako Milan (oba jsou čtyřicátníci). Z mladých pušek si závod střihli Kuba Manhart a Adam Vašíček, Adam doběhl na čtvrtém místě a Kuba se vyšvihl skvělou běžeckou formou a závod vyhrál. Zajistil tak týmu první letošní pódium!!

Týden na to, 24. dubna, kdy běžně vylézají hadi a štíři, se konalo „náhodné setkání“ silničních cyklistů nazvané LUŽICKÁ ROVINKA, jehož absurdní název, vzhledem k profilu, skvěle odpovídá absurditě doby a vládních nařízení. Na jednom čtrnáctikilometrovém okruhu „rovinky“ se nastoupá nějakých 300 výškových metrů, no a když to absolvujete čtyřikrát, porazí vás jen jeden závodník v kategorii a vy tak vyjedete druhou bednu pro svůj tým, zaslouží to gratulaci, ta míří k Radkovi Kučerovi za skvělé druhé místo!
Zde je Ráďův report: „První závod bez tréninku v intenzitě by měl být seznamovací, kdy jde o nasbírání závodních dat a vyhnání pavouků z turba. Takže jsem to tak pojal a vyrazil na závod kolmo, rozjetí jsem rozhodně nepodcenil, skoro dvě hodiny na místo startu byly dostatečné. Tajmink dokonalý, po příjezdu jen prezentace, rychlé poklábosení s předsedou a jde se na to. Neznám trať takže jsem opatrný, v prvním stoupání se za to bere a po minutě v červených zjišťuji, že to je na repas turba. Nechávám to odjet a jedu si svůj max abych přežil a prohlédnul si trať, co mě čeká. Postupně se vykrystalizuje skupina 6-7 borců a od té chvíle se mi jede dobře, jestli se to tak dá nazvat, tempo, ale né totál šrot. Na rovině fouká, tak musím dávat bacha, abych zvládl uviset balík. Kopce jedu svoje tempo a kupodivu to vypadá, že tady je to dobré. Jediný kdo mi dává sem tam líznout bolesti je Ruda Reichlt, tak to pokračuje celý závod a je jasné, že poslední kopec bude bolet a rozhodovat. Ruda jede takový bomby, že z toho nikdo nenastoupí. Chápu ho, mlaďoši nás nahoře vošpurtujou. Přistupuji na jeho hru a když poleví přebírám iniciativu a jedu totál doraz, nekoukám jestli tam někdo je, jen čekám, kdo mě přeskočí před cílovkou. Udělá to jen jeden z mlaďochů, takže spokojenost, plán splněn. Rychle se přioblékám, vyžebrám zbytky ionťáku, protože jsem na suchu a mažu domu. Fouká do zad, takže i když to cítím, cesta odsýpá a pajdička co mám domů je jako nic… Trochu kecám no… Bylo toho dost! 🙂

Víc jsme toho do konce dubna bohužel nestihli, tak snad ten květen bude úrodnější!

 

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *